PROGRAM S ANOTACEMI PŘEDNÁŠEK
Čas na malou snídani a radost ze shledání po delším čase
Zahájení konference
KRAJINY SRDCE
Krajiny našeho srdce jsou průnikem naší imaginace s přírodou. Promítáme do nich své představy, zážitky, vzpomínky, bolesti i naděje. Můžeme v nich hledat a nacházet krásu, povznesení, tajemno, odpočinek… Krajiny našeho srdce jsou součástí nás samých.
Pavel Klvač
LESY, LESNICTVÍ A SPOLEČNOST V BODĚ ZLOMU – CO A JAK MŮŽEME ZMĚNIT?
Lesy a lesnictví stojí před novou a komplikovanou výzvou. A je to výzva pro celou společnost, i když si to mnoho lidí zatím neuvědomuje. Hospodářské lesy čelí ekologické krizi, která se projevila díky synergickému působení několika faktorů. Zároveň lesnictví čelí krizi ekonomické neboť přestalo být konkurenceschopným hospodářským odvětvím a neobejde se bez státních dotací. To ovšem souvisí také se zásadní a rychlou změnou společenské objednávky na plnění funkcí lesů. Je společnost připravena podílet se na této transformaci?
Tomáš Vrška
PROJEKT CHYTRÁ KRAJINA
Přednáška bude pojednávat o průběhu a výsledcích projektu Chytrá krajina, který realizuje Centrum pro vodu, půdu a krajinu. Koncept Chytré krajiny je cestou, jak komplexně napravovat hlavní problémy v současnosti uplatňovanými adaptačními opatřeními v krajině. Klíčovou součástí řešení je krajina, která odolá suchu i povodním a bude přispívat ke zmírnění projevů klimatických změn.
Vladimír Zdražil
KAUZA SNĚŽKA
Vrchol Sněžky není jen nejvyšší bod v Česku. Je také jeden z nejohroženějších kousků přírody ve střední Evropě, a davy ji doslova zadupávají do země. Proč? A co s tím udělat, aby nás příroda na Sněžce (a nejen tam) přežila? Návod na ochranu přírody s praktickou ukázkou.
Michal Skalka
PODOBÁ SE OSUD ČESKÉ KRAJINY OSUDU VELIKONOČNÍHO OSTROVA?
Na světě jsou tisíce ostrovů, ale jen jeden Velikonoční. Výrok Thora Heyerdahla stručně popisuje jedinečnost nejizolovanějšího místa na světě. Ostrov proslavily jeho tajemné obří kamenné sochy, ale i neskutečně dramatická historie a neuvěřitelně rozsáhlá devastace přírody člověkem. Výzkum ostrova nám přináší řadu poznání souvislostí, které lze vztáhnout i na celou naši planetu. Poučme se z nich v zájmu budoucích generací. Protože ve vesmíru jsou miliardy planet, ale jen jedna zeměkoule.
Příspěvek Pavla Pavla bude zakončen uvedením do života publikace Velikonoční ostrov autorky Heleny Nováčkové.
Pavel Pavel
Přestávka na občerstvení a malou oslavu
OBNOVA ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINY
V období kolektivizace byly provedeny velkoplošné zásahy do české krajiny s negativními dopady, které v poslední době ještě více nabírají na intenzitě. Krajina je homogenizovaná, zemědělská půda z velké části degradovaná, trpí erozí a kvůli narušené struktuře není schopna se vyrovnat se suchem a přívalovými dešti. Došlo také k úbytku biodiverzity a výrazně poklesl turistický a rekreační potenciál venkova. Projekt obnovy krajiny na Zálúčí u Blatničky na jižní Moravě řeší tyto problémy komplexně. Ukazuje, že pozitivní proměna krajiny ve velkém měřítku je možná. A nemusí být drahá ani složitá. Obnova krajinných prvků a zlepšení zemědělského hospodaření již na malé výměře půdy se pozitivně projeví i v okolní krajině. Po rozdělení velkého pole na menší polní celky pomocí travnatých pásů, stromů a keřů se oblast opět hemží životem. Vznikla zdravá a odolná krajina. Kdysi monotónní pole se proměnilo v atraktivní venkovskou krajinu přitažlivou pro turisty a návštěvníky. Projekt byl oceněn v soutěži Adapterra Awards 2019. Inspiroval mnoho vlastníků pozemků a zástupců obcí, kteří v současnosti realizují podobné projekty obnovy krajiny.
Martin Smetana
PROMĚNA INDUSTRIALIZOVANÉ KRAJINY
Naše vnímání krajiny se od 19. století změnilo jen nepatrně. Tehdy se ve výtvarném umění prosadila krajinomalba nabízející městskému divákovi chvilkovou senzaci z návratu do bujné, nedotčené přírody. Člověk 20. století si dal za cíl uchránit tuto romantizovanou krajinu před elektrárnami, čističkami odpadních vod a skládkami. Ty měly nadále patřit na okraj města a lidské pozornosti. V příspěvku se zamyslím nad úspěšností tohoto konzervačního projektu a dám ji do kontrastu s novými technologiemi, které mají být v krajině nasazeny v kontextu mitigace a adaptace na klimatickou změnu.
Martin Abel
PŘÍSTUPY K OCHRANĚ BIODIVERZITY V KRAJINĚ I VE MĚSTĚ
Ekologická obnova je progresivním nástrojem řešení ochrany biodiverzity i klimatu. Obnovovat krajinu v přírodě blízkém pojetí je výzva na dalších sto let, nikoliv návratem o sto let zpět. Z minulosti se můžeme pouze poučit. Cílem obnovy je navracet do krajiny přírodní procesy a pestrou mozaiku biotopů. Od toho se odvíjí komplex praktických opatření, jakými jsou rehabilitace krajinných prvků (polních cest, mokřadů a mezí), regenerace zemědělské půdy a lesních porostů nebo subvence městské divočiny.
Vilém Jurek
Vyhlášení ceny Ekopublika 2020
Součástí Národní konference EVVO a EP bude již tradičně také vyhlášení vítězů Ekopubliky 2020. Jedná se již o 5. ročník předávání této záměrně nikým nesponzorované ceny. Jejím smyslem je podpořit a zviditelnit publikování odborně a žurnalisticky kvalitních článků zaměřených na problematiku péče a ochrany životního prostředí u nás i ve světě, které byly zveřejněny v denním, týdenním i měsíčním tisku v ČR a v relevantních webových zpravodajích. Spolupořadateli Ekopubliky jsou Kulturní noviny, Nadace Veronica, Katedra environmentálních studií FSS MU a Lipka.
Více o Ekopublice
Přestávka na oběd, čas ke čtení oceněných článků, listování v knihách o krajině, procházku výstavou fotografií i prezentacemi přítomných organizací
ZMĚNY KRAJINY PŘED OČIMA DĚTÍ
Obyvatelé Vysočiny jsou v posledních letech svědky rozsáhlého vymírání smrkových porostů a s tím spojeným rychlým a intenzivním odlesňováním. Ztrácí se charakter řady míst, která provázela místní od jejich dětství. Dosud se ale jen málo ví o tom, jak tyto dramatické změny krajiny prožívají děti a dospívající. Jak vnímají rozsáhlý úbytek lesních biotopů? Trápí je, že přichází o lesní krajinu? Jak změny prožívají a jak se s nimi vyrovnávají? Stýská se jim po původní krajině? Všímají si vůbec těchto změn? A pomáhá jim zapojení do výsadby nového lesa se s těmito změnami krajiny vyrovnat?
Na tyto otázky se zaměřuje kvalitativní výzkum, který proběhl ve spolupráci s ekologickým centrem Chaloupky o.p.s. pod metodologickým vedením Jana Krajhanzla z Masarykovy univerzity v Brně. Kromě kvalitativní fenomenologické analýzy bude výstupem výzkumu také dokumentární film, který zachytí proměnu krajiny a bezprostřední reakce dětí a dospívajících.
Barbora Klocová
POZEMKOVÉ SPOLKY POMÁHAJÍ NEJEN KRAJINĚ
Pozemkové spolky už 30 let pečují o desítky cenných území, v současnosti o rozloze téměř 4 000 ha. Jejich poslání však nespočívá zdaleka jen v praktické ochraně přírody. Obnovují zapomenutý princip odpovědnosti vlastníka za krajinu, pozemky získávají do pronájmu nebo je z celostátní sbírky Místo pro přírodu vykupují. Seznamují veřejnost s krásami naší přírody a tak ji získávají pro její ochranu. Jsou zcela jedinečnou příležitostí pro ekologickou výchovu a osvětu všech generací.
Libor Ambrozek
KRAJINA JAKO FENOMÉN ANEB OBJEVUJEME JEJÍ SMYSL A ÚČEL
Obecně jsme si zvykli používat slovo „fenomén“ pro podtržení významu něčeho, co je jedinečné či pozoruhodné. V tomto slova smyslu zcela jistě „každá krajina“ fenoménem je, přestože si to její „lidští obyvatelé“ nemusí zrovna uvědomovat. Slovo „fenomén“ však v sobě skrývá také další významy, a mezi nimi také ten, že je to „jev, který se člověku jeví bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam“. Pojďme si ukázat, jak můžeme přirozenou krajinu (tedy to, jak se někomu ona jeví) využívat ve vzdělávání a výchově žáků a studentů.
Jiří Kupka
Přestávka
PECHA KUCHA – JAK O TOM VŠEM UČIT
Pro inspiraci, jak učit o krajině, jsme si vypůjčili formát Pecha Kucha, avšak nenaplníme jej přesně podle pravidel. Přidali jsme vystupujícím navíc 140 sekund, takže každý z nich bude o svých zkušenostech hovořit devět minut.
ČTENÍ V KRAJINĚ
Krajina za školou je jako kniha – plná příběhů, historie, dobrodružství a zázraků přírody. Každé místo je originál – jiná řemesla, tradice, různé nátury předků, jiné události. Ve škole učíme děti znát písmena abecedy, aby nejprve přelouskaly slabikář a v životě se poučily z knih. Znají absolventi škol také „abecedu” čtení v krajině? Učíme budoucí pedagogy číst v krajině? Každý dobrý hospodář odkázaný na úrodu věděl, že jeho bytí v harmonii s přírodou a krajinou zvětšuje jeho šanci na přežití. Ukážeme si, že krajina je pozoruhodnou interaktivní učebnicí a genius loci má sílu.
Dáša Zouharová
KRAJINA, PO KTERÉ ŠLAPEME. ANEB JAK PŘIJÍT NA TO, CO MÁM POD NOHAMA?
Česká krajina je malebná, pestrá, zelená i žlutá. Zkrátka krásná. A to nejen na první a nejčastější pohled, ale i na ten druhý. Možná trochu odborný a detailní. Na pohled, který často vyžaduje bagr nebo alespoň kladivo. Anebo pomoc přírodních procesů, povodní, erozí, sesuvů.
Jedná se o pohled geologický. Každá živá příroda z něčeho roste a je něčím napájena – vodou i živinami. A každý kousek kamene a litr vody pod našima nohama má v sobě ukrytý příběh. Příběh, který ve své podstatě utváří krajinu, ve které žijeme. Geopark Železné hory je takových příběhů plný a snaží se propojit živou i neživou krajinu v jeden celek.
Jan Doucek
JAK UČÍME O KRAJINĚ U NÁS VE ŠKOLE
ZŠ TGM Moravské Budějovice se od roku 2005 zapojuje do programů zaměřených na ochranu přírody. Patříme mezi GLOBE školy a pětkrát se nám podařilo získat titul EKOŠKOLA. Uvědomujeme si, že naše krajina vyžaduje soustavnou péči a ochranu, a proto se věnujeme jejímu pozorování, zkoumání a vylepšování. Těžiště naší práce spočívá v naplňování celoškolních dlouhodobých projektů, jejichž námět se každý rok mění. Zkoumáme lokality v okolí města a navrhli jsme naučnou stezku, pozorujeme daleké výhledy a zjišťujeme viditelnost krajinných dominant. V posledním projektu jsme se zaměřili na zpestření ekosystému našeho okolí a v akci “Tajný lesík” jsme vysadili 1400 stromků a navrátili jsme heřmánek na Heřmanské kopce.
Jana Hanáková
POUŤ
Pouť je projekt ZŠ a MŠ Okna. Vznikl z potřeby poznávat Česko jinak než pomoci učebnice vlastivědy. Po vzoru starých poutníků vyrážíme od prahu naší školy na nějaké duchovně zajímavé místo. Vloni to byla hora Říp, letos Stará Boleslav. Snažíme se minimalizovat náklady, takže si užíváme společného soužití, skromnosti i pokory a bolesti. Poznáváme města, řeky i dobré lidi.
Milan Bárta
KRAJINA INSPIRUJE – KRAJINNÉ UMĚNÍ V TVORBĚ DĚTÍ
Během příspěvku bude představeno využití land artových prvků ve volné výtvarné tvorbě dětí. V prezentaci budou představeny foto záznamy tematických dnů, výtvorů inspirovaných tématem čtyř přírodních živlů (země, vody, ohně a vzduchu) i tvorba napojená na inspirativní příběhy. Zmíněny budou jednoduché aktivity, které vedou děti k tvořivosti a citlivě u nich rozvíjejí kreativitu a přirozené naladění na krajinu, ve které žijí.
Zdenka Štefanidesová
V SOUVISLOSTECH
Vodní režim krajiny je výsledkem komplexu interakcí mezi jejími jednotlivými částmi. Po staletí je krajina obhospodařována člověkem, který jí tak vtiskl často velmi osobitou podobu. Ovšem intenzifikace lidských aktivit daná moderními technologickými možnostmi a také společenskými změnami vede k její postupné degradaci, která je ještě zvýrazňována projevy klimatické změny. A právě ony by měly být varováním před neudržitelným způsobem využívání přírodních zdrojů.
Řešení problémů souvisejících se schopností krajiny vodu zadržovat v době vyšších srážek a zároveň být jejím zdrojem v obdobích sucha je možné realizací opatření na škále od přírodních či přírodě blízkých až po čistě technická. Jejich realizace vyžaduje nalezení kompromisu mezi mnoha aktéry s různými motivacemi, ve specifickém přírodním, socio-ekonomickém a právním prostředí. Zmíněný kompromis vzniká jako výsledek dlouhodobého úsilí, jehož nedílnou součástí musí být vzdělávání a šíření osvěty mezi významnými aktéry i nejširší veřejností. Odborná obec se proto kromě základního a aplikovaného výzkumu zaměřuje také na vzdělávací aktivity za účelem zlepšení výše uvedeného neutěšeného stavu. Tento příspěvek proto poukazuje na některé palčivé aspekty hospodaření v krajině, projevů klimatické změny a jejich prezentace veřejnosti. Rovněž uvádí příklady aktivit v těchto oblastech, jimiž se kolektiv pracovníků VÚV TGM, v. v. i. zabývá.
Martin Caletka
PROLOMIT SUCHO
Klimatická situace a její výhled se zaměřením na EU a ČR. Analýza příčin sucha a bleskových povodní v ČR. Představení know-how Živá krajina a nutných změn legislativy a dotačních schémat k prosazení adaptace ČR na klimatickou změnu (řešení sucha, povodní, eroze, nízké biodiverzity, obnova základního hydrologického režimu ČR) na zemědělských i lesních pozemcích včetně zastavěných území.
Jiří Malík